Sbírka postrojů

 

 ZÁVĚSKY

  • bohatě zdobené závěsky někdy nazývané „darmovisy“
  • používané pouze k reprezentativním účelům – zdobení běžných pracovních postrojů pro parádní jízdy a reklamu
  • často zdobené krajovými tradičními znaky nebo nesoucí jméno a adresu formanství či povoznictví
  • doplňují chomoutové tažné postroje, nikdy se nepoužívají ke kočárovým postrojům

 

GENERÁLSKÁ JEZDECKÁ VÝSTROJ

  • uzda a vojenské kozlíkové sedlo (tzv. vojenský bok) doplněné celokoženými sedlovými brašnami z pružné vepřovice
  • využívaná pro slavnostní vojenské účely a přehlídky
  • parádní uzda je zdobena mosazným kováním a doplněna nákrčním řemenem
  • váha sedla bez brašen je 8 kg

 

CHOMOUTOVÝ POSTROJ NA PÁR CHLADNOKREVNÝCH KONÍ

  • kompletní chomoutový postroj s chomouty špičatého tvaru na robustní chladnokrevný pár koní
  • méně zdobný s bílým kováním, využívaný k běžnému pracovnímu tahu
  • uzda a vojenské kozlíkové sedlo (tzv. vojenský bok) doplněné celokoženými sedlovými brašnami z pružné vepřovice
  • využívaná pro slavnostní vojenské účely a přehlídky
  • parádní uzda je zdobena mosazným kováním a doplněna nákrčním řemenem, váha sedla bez brašen je 8 kg
  •      

 

CHOMOUTOVÝ POSTROJ NA PÁR PONÍKŮ

  • pracovní chomoutový postroj české výroby
  • využívaný na robustnější poníky o kohoutkové výšce 120 cm,
  • donedávna aktivně využívány k tahu pro ukázkové a reklamní jízdy

 

MORAVSKÁ FORMANINA

  • chomoutové postroje na pár koní zdobené bílým kováním
  • vyznačuje se kulatým tvarem chomoutu
  • využívaná v minulosti zejména řezníky, pekaři, zelináři apod. k lehčímu pracovnímu tahu, nebo rolníky při dojížďkách do města
  • parádní moravský chomout byl na vrchní ploše tradičně osazován lakovanou kůží a žlutě barvené kleštiny obíjeny dokola kovovým okolkem

 

BAVORSKÁ FORMANINA

  • chomoutové pracovní postroje na pár chladnokrevných koní
  • používané k těžkým formanským vozům na Zlaté obchodní stezce formanstvím Salzmann Plzeň
  • chomouty jsou zdobené typickými bavorskými znaky – náruční sekyrkou a šálem, podsední kožešinou z jezevce

 

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSKÉ KOČÁROVÉ POSTROJE

  • chomoutkové kočárové postroje na jednospřeží
  • bohatě zdobené zlatým kováním v podobě rodových erbů švédské královské rodiny

 

BULHARSKÉ CARSKÉ KOČÁROVÉ POSTROJE

  • chomoutkové kočárové postroje na pár koní
  • hojně zdobené zlatým kováním
  • původem z Bulharska, využívané carskou bulharskou rodinou ke slavnostním příležitostem, přehlídkám a státnickým událostem, za vlády cara Borise III. v letech 1918 - 1943

 

KOČÁROVÉ POSTROJE RODU PÁNŮ Z WINDISCH-GRAETZ

  • chomoutkové kočárové postroje na pár koní
  • hojně zdobené rodovými erby rakouské knížecí rodiny pánů z Windisch-Graetz – původním znakem rodu se stala stříbrná vlčí hlava s krkem
  • původ postrojů se datuje pravděpodobně do poloviny 19. století, na Tachovské panství, kdy nejvyšší hlavou rodu I. majorátu v Čechách byl Ludvík Aladar zu Windisch-Graetz, svobodný pán von Waldstein und im Tahle, dědičný zemský podkoní vévodství štýrského

 

ARCIBISKUPSKÉ KOČÁROVÉ POSTROJE

  • chomoutkový postroj na pár koní využívaný k církevním slavnostním účelům
  • jejich původ se datuje ke konci 19. století
  • výrobcem je sedlářství Mikulanda Praha
  • zdobeno postříbřenými znaky olomouckého arcibiskupství a červenými chocholy a růžicemi na uzdě
  • do postrojů se zapřahali zpravidla černí kočároví koně

 

UKÁZKA BULHARSKÉ SEDLÁŘSKÉ PRÁCE

  • uzdy, čabraky a parádní podocasníky bohatě zdobené mosazným kováním

 

TURKMENISTÁNSKÁ JEZDECKÁ VÝSTROJ

  • uzda, poprsní řemen a třmeny z velbloudí kůže
  • hojně zdobené jemným mosazným kováním
  • typický je symbol srpce měsíce a hvězdy

 

BIČ

„Bič je složen z bičiště a koženého šlehounku. Je v ruce kočího více jen odznakem povoznického stavu a má býti používán skutečně účelně a nikoliv často. Nevhodným použitím biče v nepravý čas dosáhne se často pravého opaku a kůň se jen kazí…  Bič má býti v ruce kočího více jako ozdoba a jako mírný zdůrazňovatel udělovaných rozkazů kočího koním.“

                                                                                                                                                                               (František Šimek, 1946)

Jako doplněk kočárových postrojů je tzv. obloučkový bič. Pletený šlehoun má uvnitř umístěnu pružnou kostici (z velryby) a je k bičišti důkladně připevněn a ozdobně opleten režnou nití.

Pro výrobu bičů se používá nejrůznějších materiálů. Zajímavostí je například černý kočárový bič ze štípané růže.

 

 

 

KOČÁR TYPU VIKTORIA

  • jeho vznik se datuje do Paříže, kolem roku 1860
  • pohodlný městský promenádní kočár používaný i k cestování na kratší vzdálenosti
  • k fiakru se zapřahají 1 - 2 koně, u soukromých Viktorií vždy 2 koně
  • používané postroje – anglické chomoutky nebo kočárové poprsní postroje (tzv. vídeňský vzor)
  • dámská verze má lehko odmontovatelný kozlík pro vedení zápřeže dámou – samojezdkyní ze zadního sedadla
  • používal se i zápřeh á la Daumont (zápřeh vedený jezdcem ze sedla) nebo zápřeh vedený kočím z kozlíku

 

EXPOZICE HISTORICKÝCH POSTROJŮ

V rámci 19. ročníku výstavy Kůň 2012 v Lysé nad Labem byla poprvé veřejnosti představena expozice historických postrojů.

Jedná se o část soukromé sbírky v majetku pana Bc. Petra Doubka, který ji převzal a spravuje po svém otci, vynikajícím drezérovi, milovníkovi a znalci historických postrojů MVDr. Pavlu Doubkovi.

Celá sbírka čítá na 150 kusů tažných vozových i kočárových postrojů, ozdobných závěsek a dalšího jezdeckého i vozatajského vybavení, které pochází z celé Evropy od Balkánu až po Skandinávii. Nejstarší postroje datují svůj původ k polovině 19. století, dodnes jsou však kompletní a použitelné ke svému původnímu účelu.

Ke sbírce patří i 2 kočáry typu Viktorie, které představují klasický typ kočárů používaných od jejich vzniku v Paříži roku 1860 až dodnes.

Celou expozici nebo její část nabízíme zájemcům z řad muzeí a kulturních či společenských institucí k veřejné prezentaci. Pro více informací nás neváhejte kontaktovat.

HISTORICKÝ VÝVOJ SEDLÁŘSTVÍ A JÍZDY KOŇMO

„…Podle různých dohadů začali prvně používati sedel staří Římané, a to asi v polovici čtvrtého století. Za základ k těmto sedlům sloužily dřevěné rozsochy, zvané kozlíky, jimž podobných se používalo k nošení břemen na hřbetech zvířat i koňů.

Podle různých historických náznaků bylo již sedlářské umění značně vyspělé v době ke konci desátého století a výrobě sedel, včetně uzdění a příslušného řemení byla věnována náležitá péče. Tehdejší sedláři vyráběli již sedla v různém přepychovém provedení a různým lesklým kovem, ba i zlatem, stříbrem a drahokamy bohatě zdobená, a to hlavně na předním oblouku sedla, zvaném hlavice. Jako podložek pod sedla bylo hojně používáno různých koží s kožešinou a čabrak z drahých suken různě barvených a zdobených.

Sedlářské řemeslo bylo vždy potřebné a hledané. Dovedný sedlář byl již v dřívějších dobách zvláště oceňován, a to hlavně od tehdejší šlechty, pro kterou ponejvíce pracoval nejen práce sedlářské, ale i čalounické a jim podobné. Za to byl ovšem dobře placen a kromě toho byly mu udělovány různé výsady, takže byl roven úřednickému stavu…“

 

                                                                                                       (František Šimek, 1946)

Kočárové postroje

 

        Chomoutové nebo poprsní kočárové postroje jsou určené pro lehkou jízdu kočárem s jednospřežím, dvojspřežím, čtyřspřežím i s více koňmi. Jednoduché poprsní postroje se někdy využívají i pro lehkou práci, primárně jsou však určené pro slavnostnější, sportovní či vyhlídkové jízdy.

        Základe pro chomoutkový kočárový postroj je chomoutek s ocelovými kleštinami, které bývají obšité kůží nebo potažené nerezavějícím kovem, nejčastěji celokožená poduška do chomoutku, náhřbetník, postraňky, podocasník a uzda s náočními klapkami. Účelem klapek je umožnit koni klidné soustředění na jízdu a nerušený pohled před sebe. Nejčastěji užívaným udidlem k chomoutkovému postroji je pákové udidlo, anglický vzor Liverpool.

Honosnost a slavností vzhled kočárových postrojů podtrhuje zdobení růžic čelenek, přezek, kroužků, zápinek a ostatního kování, které zejména v minulosti často obsahovalo iniciály majitele či rodový znak apod. a bylo vyráběno zakázkově.

 

Tažné postroje

 

Také chomoutové či vozové pracovní postroje se využívaly zejména v minulosti k hospodářským a povoznickým pracím. Historicky prošla jejich výroba vývojem směrem k maximálnímu využití koňských sil i k zajištění pohodlí koně.

Základem postroje je chomout kulatého či špičatého tvaru, poduška do chomoutu, uzda, souprava tažných háků na koženém řemení a opratě. Kleštiny chomoutu se vyrábí nejčastěji z jasanového nebo bukového dřeva, řemení z jadrné a vláčné hlazenice (hovězina). Uzda je vždy bez náočních klapek a opatřena kroužkovým udidlem.

Postroje bývaly vizitkou každého hospodáře či povozníka a vyráběly se i v přepychovém provedení s ozdobnými hřeby, plíšky či sponami, barevně lakovanou kůží a doplňovaly se bohatě zdobenými závěskami.

Každý postroj vždy musí být na koni upraven tak, aby správně seděl a nezpůsoboval koni odřeniny či otlaky.